Foto: pixabay.com
Někteří lidé díky svému mozku dokážou hudbu nejen slyšet
Mnoho z nás má při poslechu hudby různé projevy fyzického i emocionálního charakteru. Ten, kdo zažil husí kůži, změnu tepu či dechu, ježdění mrazu po zádech a mnoho dalšího, ví, o čem je řeč. Někdo ale tyto pocity nemá.
Touto skutečností se zabýval Matthew Sachs studující na Harvardově univerzitě. Na svůj výzkum použil dvě desítky studentů a zjistil, že pouhá polovina má při poslechu hudby různé stavy a pocity. U aktivní poloviny dále zkoumal jejich mozek a došel k závěru, že mají jeho odlišnou stavbu než ostatní. Mají totiž více nervových vláken, které spojují sluchovou kůru a část mozku zpracovávající emoce. V takovémto mozku se proto může odehrávat mnohem větší a detailnější výměna vzruchů.
Sachs bohužel nemohl zjistit, zda studenti neměli s danou skladbou spojené určité vzpomínky, které výsledky testu mohly ovlivnit. Chce proto znovu uspořádat výzkum, tentokrát s větším počtem testovaných lidí a hlavně se zaměřením na neurologické projevy, jelikož se chce tak více soustředit na chování mozku při poslechu skladeb u předem vybraných jedinců. Myslí si, že by muzika mohla napomoci při léčbě psychických onemocněních, jako například deprese. Lidé trpící depresí se totiž dokážou velmi málo až skoro vůbec radovat z běžných denních činností a zážitků. Psychoterapie pomocí hudby by jim tak snad mohla napomoci k vrácení cítění pozitivních pocitů, a tak i k běžnému životu.
Nejnovější komentáře