Foto: pexels.com
Po čtrnácti letech měli světový šampionát znovu opanovat Rusové. Nově instalovaný kouč Bykov, tým plný nejzářivějších hvězd, domácí prostředí a natěšení fanoušci. Ano, všechno sice dopadlo trochu jinak, ale domácí mužstvo mělo přesto medaili. Čeští hokejisté pak, stejně jako Slováci, skončili před branami semifinále, což jste mohli vidět v televizním přenosu anebo v online vysílání na ČT4 Sport.
Dion Phaneuf, Dwayne Roloson, Shane Doan nebo Rick Nash či bratři Staalové. Kanada vozila ještě před pár lety na světové šampionáty opravdu nabitý výběr. Na prestižním MS pořádaném v zemi historicky největšího rivala pak nesměly chybět ty největší hvězdy, za něž by se Kanada nemusela stydět ani při olympijských hrách.
Do čtvrtfinále prošly dva neporažené týmy, právě Kanada a také domácí Rusko. Malkin s Ovečkinem jako reprezentanti nastupující generace, Morozov, Markov, Frolov a mnoho dalších, nechyběli ani Kovalčuk nebo skvěle chytající Jerjomenko. Ve skupině o udržení neuspěli Rakušané a Ukrajinci, v elitní šestnáctce pro další šampionát pak zůstali Lotyši a Norové.
Takže jaké to bylo ve čtvrtfinále? Rusko – Česko, USA – Finsko, Kanada – Švýcarsko, Švédsko – Slovensko. Tentokrát to na ČT 4 Sport nebylo na tak dramatické, jako o rok dříve, kdy velkou přetahovanou rozhodl až v prodloužení Zbyněk Irgl. Ruská mašina sice brzy vedla, když se v sedmé minutě po souhře Frolova a Malkina prosadil v přesilové hře Andrej Markov, další branky pak ale padaly až v posledním dějství. A všechny do stejné klece – Roman Čechmánek za svá záda pustil ještě pokusy Jevgenije Malkina a Alexandera Radulova.
Pět minut před koncem pak do rozhozené české obrany nalétl Malkin a po zesměšnění někdejší vsetínské jedničky si připravil i nesportovní gesto před českou střídačkou. Nicméně, bylo rozhodnuto, Rusové jdou do semifinále, svěřencům kouče Hadamczika tentokrát zbývají oči pro pláč! Devátý květen, domácí si nemohli v den státního svátku přát nic lepšího!
Ve druhém čtvrtfinále téhož dne se utkali Švédové se Slováky a byla z toho opravdu nevídané přestřelka. Počítadlo se zastavilo na jedenácti zásazích, ale naši východní sousedé si z nich mohli připsat jen čtyři (Hossa, Kapuš, Radivojevič, Kukumberg). I díky skvělému výkonu Tonyho Martenssona, autora hattricku, se mohli ze zaslouženého postupu do semifinále radovat Tre Kronor.
Ve třetím čtvrtfinále se pak střetly výběry Kanady a Švýcarska. Stav byl ještě takřka v polovině zápasu nerozhodný 1:1 po trefách Lombardiho a di Pietra, pak se ale rozjel kanadský stroj naplno. Shane Doan a spol. přidali v krátkém sledu dvě branky a bylo hotovo. Javory si svůj poslední krok mezi nejlepší čtyři už pohlídaly.
Poslední čtvrtfinále v pořadí bylo poměrně dramatické. Američané a Finové se dlouho přetahovali o vytoužený postup, o vítězi ale rozhodl až po samostatných nájezdech legendární Jere Lehtinen. Američané, toho času v sestavě s Backesem, Kesselem nebo Bochenskim museli tentokrát spolknout hořkou pilulku.
Dvanáctý květen a dvě velká semifinále! Rusové a Finové, Kanaďané a Švédové! Na 99 procent bylo podle papírových předpokladů jasné, že se v boji o titul má utkat domácí tým a Kanaďané, ale chyba lávky! Brzy po Malkinově úvodní brance Suomi zásluhou Hentunena srovnali a začaly velké taktické šachy. Každý Rus chtěl rozhodnout, každý si protáhl své střídání alespoň o pár vteřin. Taková nedisciplinovanost se samozřejmě musela vymstít, v šesté minutě prodloužení vypíchl puk Mikko Koivu a rozhodl o tom, že Finové si zahrají po dlouhé době další velkolepé finále! Naposledy totiž hrálo toto severské mužstvo o titul v roce 2001, kde byl dokončen český „zlatý hattrick“.
Kanaďané už pak neměli se Švédy mnoho práce. Tři branky během úvodní dvacetiminutovky a zápas se vlastně jen dohrával. Tre Kronor snížili díky Davidssonovi, ale to už bylo jejich maximum. Jako by si svůj střelný prach vyčerpali na Slovácích. Rusové, kteří byli motivovaní snahou kompenzovat fanouškům fatální selhání, se v boji o třetí místo vzepjali ke skvělému výkonu. Po vítězství nad Švédy 3:1 brali bronzové medaile, které se měly stát předzvěstí několika budoucích umístění na stupních vítězů.
A finále? To se stalo z pohledu překvapené Kanady, proti které najednou nestáli silní Rusové, naprosto jednoznačnou záležitostí. Pomohla finská nedisciplinovanost, dvě úvodní branky totiž zámořští šampioni vstřelili během přesilových her v první třetině. Finové zabrali až v čase 51:08 díky ráně Kontioly, to ale už bylo na nějaký zvrat v utkání příliš pozdě. Výsledek 4:2 rozhodl o tom, že Kanaďané budou po dalších třech letech (naposledy se totiž radoval tým kolem Ryana Smytha v Praze roku 2004) slavit vytoužený titul – navíc k tomu v Rusku, takové zlato je opravdu velmi prestižní! Za rok jim to nicméně měli Rusové vrátit, a to včetně úroků (a ještě vlastně třikrát za sebou).
Nejnovější komentáře